První reakce na Mariner 12.5 na sebe nedaly dlouho čekat. Šlapací kajaky Native si zjískaly prvního příznivce v Čechách. Důvody? Čtěte dál.
Mariner 12.5- elitní rybářská zbraň
Kajak ledoborec
Píše
se rok 2010 a
já v tomto roce začal chytat ryby na velkých přehradních nádržích. Začalo
to nenápadně zakoupením plavítka, kterému se říká belly boat. Prožil jsem
nádhernou sezonu plnou ryb a zábavy a hlavně kouzla chytání z vodní hladiny,
kam se suchozemec prostě nedostane. Člověk si najednou uvědomí jak je svět na
vodě jiný a krásný a já tomu kouzlu naprosto propadl. Zároveň jsem si
uvědomoval, že belly boat není úplně to pravé. Nedovolí mi to, co bych chtěl.
Limity jsou příliš velké.
Je přibližně konec listopadu a já sleduji fotky
kolegů, kteří v tu dobu velice úspěšně chytají z lodí na mé oblíbené přehradě,
a v hlavě mi začíná uzrávat plán. Plán na zakoupení lepšího plavidla,
suchého, rychlejšího. První mé myšlenky patřily zakoupení lodičky a
elektromotoru. Na revírech, kde se převážně pohybuji, nejsou povoleny spalovací
motory a elektromotor je jediný možný pohon pro lodě. Začínám prohledávat
internet a zajišťuji relativně veliké náklady na zakoupení, ale hlavně na
provoz elektromotorem poháněné lodě. Navíc zjišťuji ještě jeden nemilý fakt a
to jsou baterie. Já sebou nechci tahat hromadu drahých a těžkých baterií a
nechci být závislý na elektrické zásuvce. Já chci jet na ryby, chci spát u vody
v divočině. V tuto dobu začínám pomaloučku vše měnit.
Na českých rybářských serverech již existují diskuze o
kajacích a chytáních z nich a já jsem touto myšlenkou nadšený. Je to něco
co já potřebuji, pohon na mé vlastní sádlo. Prostě naložit kajak na střechu
auta a vyrazit klidně na ten týden a nemít strach, že dojde šťáva. To už se píše rok 2011 a já sleduji pouze
nabídku kajaků na našem, ale i zahraničním trhu. První plán byl klasický sit on
top kajak s pádlem, ale zároveň sleduji videa a weby kajaků se šlapacím
pohonem a sním o nich. Najednou a z nenadání se naskytla šance mít kajak
šlapací a za dobrou cenu. Neváhám a po několika emailech a telefonátech
s Honzou z kayakfishing.cz jsem na cestě pro svůj kajak Native
watercraft mariner 12,5, můj ledoborec.
Nebudu popisovat strastiplnou cestu z centra
Prahy, kde se zrovna pořádal Orvis cup a kde jsme byli domluvení na předání
kajaku, ale přejdu rovnou ke krásným chvílím, kdy jsem dorazil domů a sundal
jsem jej ze střechy auta. Byla to neděle kolem 11h večer a já měl
v pondělí volno a musel jsem narychlo udělat několik hlavních úprav. První
byla vyřezání díry pro trubkový držák prutu. No pocity jsem měl všelijaké, když
jsem držel v rukách vrtačku a musel jsem do té nové nablýskané lodě
vyvrtat první díru. Následovala díra na vývod kabelů sonaru a tím naštěstí
vrtání skončilo. Přidělání držáků prutu pro trolling se obešlo bez vrtání do
trupu díky důmyslně řešeným platformám přímo od výrobce. Nalepení sondy dovnitř
kajaku bylo otázkou okamžiku a já šel neklidně spát, abych mohl další den
vyrazit na první plavbu.
První zkušenosti byly užasné, najednou byla přehrada
moje. Rychlost přesunů a pohodlí oproti bellyboatu bylo nesrovnatelně velké.
Sedačka je velice pohodlná a já jsem jako úplně netrénovaný ujel za první den
asi 25km po vodě bez problémů. Stabilita lodě je velice dobrá a pro mě bylo
nepředstavitelné pohodlí, vyrazit na vodu jenom v lehkých kalhotách oproti
prsačkám, které na sebě člověk musel mít při boutování. První den jsem samozřejmě nechytil nic,
užíval jsem si jízdu. Výprav s ledoborcem přibývalo a já jsem si uvědomil,
že úložný prostor nestačí na potřebný počet krabiček s nástrahami a
cetkami a následovalo další vylepšení v podobě krabice na nářadí, kterou
jsem přidělal na prostor za sedačkou pomocí klipů.
Zedusovo řešení skladu rybářské bižuterie
Dalším
vylepšením bylo zhotovení vrátku pro zátěž na trolling, tzv. downringer.
Posloužil k tomu starý muškařský naviják, kus nerezového plechu a kluatiny
a dílo bylo dokonáno.
Bohužel mi pracovní povinnosti
nedovolily věnovat se další část podzimu chytání ryb, ale hned první zkušenost
ze sezony 2012 byla test kajaku na slané vodě a to v Dánsku při chytání
mořských pstruhů. Musím přiznat, že to byla nezapomenunelná výprava šesti
kamarádů složených z třech suchozemců a třech kajakářů, ale o tom napíši
zase jindy.
Doma dělaný downrigger a držák RAM Lightspeed Revolution. Oboje namontované bez vrtání do kajaku.
Zedusův krásný vozíček
A pro ty méně šikovné máme originál vozíček Native
Proč
jsem si vybral native watercraft? Protože se mi zalíbil jejich systém pohonu
vrtulkou v kombinaci se šlapáním mi to dává možnosti couvání a brždění a
musím, říct že na vodě je tato loď pěkně svižná i přes její větší rozměry a
váhu. Stabilita je díky dvojitému pontonovému trupu veliká. Od výrobce je na
lodi umístěno spousta vychytávek, do kterých se dá instalovat bez vrtání co si
člověk usmyslí. Někdo si dal tu prácí a skutečně přemýšlel o praktičnosti
těchto drobností a fantazii uživatele se meze nekladou. Já mám osobně pár zatím
nezrealizovaných nápadů a upravy plavidla nikdy nekončí, to je na tom taky
nádherné vymýšlet a další vylepšení tak ,aby to vyhovalo mým potřebám.
Proč šlapací
pohon a né pádlo? Pádlování je jistě úžásné sport a pro kajaky se bezesporu
hodí, ale prostě mě to nevyhovovalo v kombinaci s chytáním ryb. Jeden z hlavních důvodů bylo použití na
hlubinou přívlač, tedy trolling. Když jsem si představoval jak budu muset vše
uspořádat tak aby mě to nezavazelo při pádlování a při záběru budu nejdřív
někam zahazovat pádlo a následně manipulovat s prutem. Také při zdolávání
vetší ryby není zrovna jednoduché řídit kam plavidlo zrovna pluje a protože má
člověk zrovna plné ruce práce nemůže pádlem v podstatně nic. Rychlost a
pohodlí je také s nožním pohonem na mnohem větší úrovni. Člověk se
v zimním období krásně zahřeje, na rozdíl od lodí kde rybáři sedí a
nehýbou se. Také na rybáře nestéká voda z pádla a nešplíchá na něj. No
prostě jsem šel radši to pohodlnějšího pohonu šlapáním i s tím, že
pořizovací náklady na tyto lodě jsou větší. Myslím, že kolegové, kteří vastní
šlapací kajaky mi dají za pravdu, že by neměnili za pádla.
Tím bych tento čánek ukončil i když o
vybavování kajaku by se dalo psát ještě dlouho a stejně tak o technikách
chytání z něj nemluvě o výpravách a zážitcích, ale necháme si také něco na
příště. J popřál bych vám všem krásné
chvíe u vody a havně na vodě. Doufám, že se také rozroste základna kajakářů a
budou se pořádat nějaké společné akce a výpravy.
